Ahoj Michale, v loňské sezóně si karlovarskému týmu výrazně pomohl k postupu. Měl jsi jasno okamžitě, že chceš v Karlových Varech pokračovat i v nejvyšší soutěži?

„Naopak. Hned po postupu jsem měl jasno, že pokračovat nebudu. Před pěti lety jsem Jardovi Vébrovi slíbil, že Vary pomůžu dotáhnout do superligy. Proto jsem se před rokem vrátil z SKV. Dodělat rozdělanou práci. Po finále jsem považoval svou karlovarskou misi za úspěšně ukončenou. Nicméně jak to tak bývá, tak mě den po dni začala dohánět láska ke sportu který hraju od dětství. Úcta ke Karlovým Varům a chuť být s kluky, se kterými tvoříme skvělou partu, ještě jeden rok. A když už jsem pomohl dotáhnout Vary do superligy, tak bych byl moc rád, kdybych pomohl tento rok k udržení nejvyšší soutěže. Fanoušci, vedení, a vůbec celý region si zaslouží, aby se ve Varech hrála superliga. A já věřím, že bude!“

Ty jsi hráč, který má v Superlize odehráno již spoustu sezón, letos máš po svém boku řadu mladých kluků, kteří mají v nejvyšší soutěži odehráno velmi málo nebo třeba vůbec nic. Tlak a pozornost jsou tak soustředěny na tebe. Jak roli lídra zvládáš? Nesvazuje tě na hřišti, že jsi to ty od koho se očekává bodová pomoc týmu?

„Je pravda, že mám ve svém věku odehráno výrazně víc než ostatní kluci. Ale žádný zvýšený tlak na mě rozhodně není. Zaprvé jsem ve Varech v roli lídra již nějaký ten pátek. Takže nic nového pro mě. A zadruhé, ve svém věku můžu přinášet zkušenosti, know-how, být jakýsi mentor pro mladší kluky, motivátor v kabině atd. Ale na hřišti už by měli góly dávat mladší kluci, které ještě nebolí nohy jen co dojdou ze šatny na hřiště.“

V nejvyšší soutěži působíš s přestávkami již přes 10 let. Máš nějaký recept, jak udržet dobrou výkonnost po celou dobu?

„Recept je jednoduchý. Bavit se hrou. Kdyby mě to nebavilo, tak bych dávno skončil nebo nebyl tak dobrý. Samozřejmě nelze fungovat bez dobré fyzické kondice a sportovní všestrannosti.“

Jak jsme již zmínili, většinu své kariéry působíš v Superlize. Neměl si někdy ambici vyzkoušet si zahraniční angažmá?

„Měl jsem chuť. Dokonce jsem měl i zajímavé nabídky. Ty ale přišly vždy v nevhodnou dobu, kdy mě něco drželo v ČR.“

Po domácím zápase s Mladou Boleslaví nás čeká výjezd na Chodov. Tedy na hřiště týmu se kterým si získal dva mistrovské tituly. Jak se na návrat těšíš?

„Těším se moc. I když tým Chodova je úplně jiný než v době, kdy jsem tam působil. Ale i tak se těším. Pořád jsou tam kluci, které považuji za kamarády. Stále je na lavičce David Podhráský v čepici. Na tribuně bude určitě Michal Bauer. Navíc si dám v bufetu u Pepy tousty a kávu. Na Chodově jsem zažil spoustu krásných zážitků a největší úspěchy své kariéry.“

V předchozí otázce jsme se bavili o tvém úspěšném působení na Chodově. Kdybys měl srovnat sezónu v týmu hrajícím o přední příčky a sezónu v dresu nováčka soutěže. Vidíš tam nějaký zásadní rozdíl?

„Zásadní rozdíl je ten, že jsme spolu chodili po každém tréninku posedět, síla týmu se paradoxně může tvořit i jinde než na hřišti. V čem naopak rozdíl nevidím je pojetí tréninků, přístupu vedení, ani v přístupu trenérského štábu. Samozřejmě velký rozdíl byl v mentálním nastavení jednotlivých hráčů. Tehdy jsme byli všichni šampioni, i když se prohrálo. Prostě jsme šli dál. V Karlových Varech se všechno v nejvyšší soutěži zatím učíme.“ 

Jak se ti daří skloubit sportovní, pracovní a osobní život?

Není to snadné. Například v pátek jsem vyrážel v 5:45 pracovně směr Ústí nad Labem, před tréninkem jsem se sotva stihl otočit doma, najíst se a jet na trénink, ze kterého jsem přijel domů v deset. Svalová regenerace v mých letech taky už není co bývala. Navíc jsem kolikrát i mentálně unaven z práce. Člověk už nemůže přijít na trénink tak připraven, aby se posouval. Když má člověk štěstí, tak se možná udrží na stejné úrovni. Mladí kluci mají velkou výhodu, když jsou odpočatí na tréninku a můžou se posouvat. Osobní život mám.“

Fanoušci tě znají pod přezdívkou Kovboj, prozradíš nám jak přezdívka vznikla?

„Pro filmové nadšence napovím, že vznikla z oscarového filmu z roku 2005, v hlavních rolích Heath Ledger a Jake Gyllenhaal. S dějem odehrávajícím se kdesi ve Wyomingu.“




Lukáš Korbel