Ahoj Pavle, jak bys zhodnotil turnaj v Liberci a celkové druhé místo?

„Turnaje NISAOPEN v Liberci jsme se s holkami jako čistě dívčím týmem zúčastnili už potřetí. Je to pro nás taková srdcová záležitost. Pokaždé si to tam jedeme užít, jak na hrací ploše, tak i mimo ni, bereme to jako takový náš teambuilding. Loňská bronzová medaile a letošní stříbrná jsou pak takovou třešničkou na dortu.“

V základní části jste vyhráli šest ze sedmi zápasů. Co podle tebe stálo za tak povedenými výkony?

„K této otázce bych doplnil, že v rámci naší kategorie, tedy kategorie GU13 (mladší žákyně), nastoupily i dva týmy z kategorie GU15 (starší žákyně), pro které se soutěž neotevřela. Výsledky ze zápasů proti těmto dvěma týmům se do naší celkové tabulky nezapočítávaly. A právě tady jsme prohráli ten jediný zápas v základní skupině, proti silnému a kvalitnímu týmu Bivojek z Litvínova (GU15).

Ale abych se vrátil k otázce, za tak výbornými výkony stála souhra celého týmu, kdy si dokázala každá hráčka sáhnout na dno svých sil a vše odmakat do poslední vteřiny, práce trenérů v jednotlivých klubech, vzájemná podpora mezi hráčkami a i když se třeba zápas ze začátku nevyvíjel podle našich plánů, například proti Bohemians Praha, kde jsme prohrávali 3:0, tak se dokázaly holky oklepat, ještě více se semknout a zápas zvrátit na naší stranu. A na co bych určitě nechtěl zapomenout je podpora rodičů hráček. Přesto, že jsme oproti jiným týmům neměli velký doprovod, jejich podpora a povzbuzování nás táhlo k tomuto výbornému výsledku. Za to jim patří obrovské díky.“

V čem byl tým během turnaje nejsilnější?

„Z mého pohledu to byla soudržnost týmu, kdy se holky dokázaly navzájem podporovat a táhnout za jeden provaz.“

Co podle tebe rozhodlo finálový zápas?

„Už v základní skupině jsme sehráli s velmi silným týmem Turnova vyrovnaný zápas, který skončil 3:2 v náš prospěch, a tak jsme věděli, že jde o velmi kvalitní tým, se kterým ve finálovém zápase budou rozhodovat maličkosti. A musím uznat, že tyto kvality tým Turnova ve finálovém zápase prodal na 100% a po zásluze zvítězil. Pro nás to znamená jediné,  pracovat ještě více a třeba za rok jim tuto prohru vrátit.“

Co turnaj ukázal o týmu a jeho posunu?

„Když to vezmu z hlediska individuálních výkonů jednotlivých hráček, tak je tam oproti loňskému roku, kdy jsme zde získali bronzové medaile, obrovský posun jak v síle a dovednosti na florbalce, tak i v rychlosti hráček a v kvalitách gólmanky. Z hlediska týmu pak bylo evidentní zlepšení v organizaci celé kombinační hry. A to i přes tu skutečnost, že se hrálo na malých hřištích. Ale pořád musíme pracovat a posouvat se ještě dále.“

Chtěl bys něco vzkázat hráčkám?

„Jsem na ně moc hrdý a chtěl bych jim touto cestou moc poděkovat za celkový přístup k turnaji, za jejich bojovnost a soudržnost. Je to pro trenéra radost pracovat s takovýmto týmem. Děkuji Aničko, Májo, Miško, Emčo, Páťo, Barčo, Eliško, Nelko a Ellí. 

A to nejdůležitější, minulý rok byl bronz, letos stříbro a tedy příští rok bychom si měli zajet konečně pro to zlato.“